Bitcoinová peněženka, která v roce 2025 otřásla českou politikou, je fascinujícím příběhem o temných zákoutích internetu, nečekaných miliardách a etických dilematech státu. Její historie začíná v rukou Tomáše Jiřikovského, někdejšího provozovatele darknetového tržiště, a končí až na účtu Ministerstva spravedlnosti ČR, které z ní získalo téměř miliardu korun.
Peněženka z podsvětí
Jiřikovský, původně vyučený zámečník, se v roce 2013 stal jedním z nejznámějších českých aktérů na darknetu, když spustil tržiště Sheep Marketplace. Později byl spojován i s dalším tržištěm Nucleus Market, kde se obchodovalo s drogami, zbraněmi a dalšími nelegálními komoditami. Právě z těchto aktivit mu na zabavené bitcoinové peněžence zůstaly stovky až tisíce bitcoinů, které policie v roce 2016 zabavila a po jeho propuštění z vězení v roce 2021 vrátila.
Miliardový dar státu
Záhadné převody a nejasnosti
V roce 2025 se Jiřikovského advokát obrátil na ministra spravedlnosti Pavla Blažka s nabídkou, že klient věnuje státu 30 % obsahu peněženky – přibližně 468 bitcoinů. Peněženka byla otevřena za účasti notáře a částka byla převedena na účet ministerstva, které bitcoiny následně vydražilo v aukci za téměř miliardu korun.
Podle analýz blockchainových platforem Arkham a Walletexplorer však v peněžence nebylo jen deklarovaných 1 561 bitcoinů, ale až 5 366 BTC v hodnotě přes 12 miliard korun. Ministerstvo tak mohlo získat až 3,7 miliardy, ale ve skutečnosti inkasovalo méně než miliardu. Zároveň se ukázalo, že část bitcoinů začala z peněženky odcházet už den před oficiálním otevřením za přítomnosti notáře, a to na účty, z nichž jeden patřil přímo Jiřikovskému. U druhého není jasné, kdo je jeho majitelem.
Etická a právní dilemata
Celou transakci nyní vyšetřuje Národní centrála proti organizovanému zločinu. Policie má za to, že bitcoiny pocházejí z nelegální činnosti na darknetu a že dar mohl být pokusem o legalizaci zbylých prostředků. Ministerstvo však trvá na tom, že postupovalo v souladu se zákonem a že pokud by se prokázal nelegální původ, stát by zbylé bitcoiny zkonfiskoval.
Symbol doby
Příběh této peněženky je nejen ukázkou, jak se digitální aktiva mohou stát předmětem politických i právních sporů, ale také toho, jak složité je v kryptosvětě dohledávat původ prostředků. Zároveň ukazuje, že stát může být v roli příjemce prostředků s pochybnou minulostí – a že v digitální éře je hranice mezi legalizací a bohulibým darem často velmi tenká.
Celá kauza nakonec vedla k rezignaci ministra Blažka a zůstává varováním, jak nejasné vlastnictví a historie kryptoměn mohou otřást i nejvyššími patry státní správy. Na nesrovnalosti upozorňovali ve Sněmovně především Piráti.
