„Vzpomeňme na případ z roku 2017 z teplické základní školy. V současné době je závažným trestným činem vyhrožování romským prvňáčkům. Ale co když by šlo o vyhrožování zdravotně postiženým dětem? Proč by se to mělo posuzovat jinak?“ ptá se Kolaja. Za rasistický komentář na Facebooku si muž vyslechl 16 měsíců vězení s podmínečným odkladem na tři roky. „Existují ale i jiné skupiny ohrožených osob, které musíme chránit,“ říká Kolaja.
V současnosti jsou postihovány trestné činy z nenávisti z důvodů rasy, etnika, národnosti, náboženství, v některých ohledech také politického přesvědčení a třídy. Podle Evropské komise by měla přibýt sexuální orientace, zdravotní hendikep, věk či genderová identita.
Počet trestných činů z nenávisti roste, ovšem právní ochrana se napříč Evropou různí. Například explicitní legislativní ochrana proti projevům nenávisti na základě sexuální orientace existuje ve 20 zemích Unie.
„Například homosexuální francouzský pár na dovolené v Bulharsku je méně chráněn než ve své vlastní zemi. S využitím svého práva na svobodu pohybu ztrácí část své právní jistoty a ochrany. I proto je potřeba to sjednotit,“ doplňuje Kolaja. O tom, zda se rozšíření seznamu evropských trestných činů z nenávisti posune do dalšího vyjednávání, bude rozhodovat Rada EU v nejbližší době. Členské země mají právo veta a k zablokování tedy stačí, když nesouhlasí jediná země. Český vládní Výbor pro EU bude o české pozici rozhodovat pravděpodobně opět na příštím zasedání.
