Neděle, 29 května, 2022
More
    DomůZprávy a názoryTiskové zprávyIvan Bartoš pro Lupa.cz: Státním ajťákům musíme zvýšit platy na sto tisíc,...

    Ivan Bartoš pro Lupa.cz: Státním ajťákům musíme zvýšit platy na sto tisíc, znalosti něco stojí

    -

    Piráti po letech opozičního působení, kritizování státního IT a předkládání návrhů dostali možnost celou oblast digitalizace řídit. Byť mají pouze malé zastoupení ve sněmovně, předseda strany Ivan Bartoš získal post ministra pro místní rozvoj a zároveň vicepremiéra pro digitalizaci. Z této pozice chystá několik poměrně razantních změn.

    Bartoš některé z chystaných akcí rozebírá v rozhovoru pro Lupu. Zmiňuje například možné slučování státních IT podniků, přesun části kompetencí z ministerstva vnitra na vládu nebo nutnost zvýšit státním ajťákům výplaty.

    Už jste si ve vládě odbyli dobu hájení a rozkoukali se?

    Jsou a byly zde dozvuky covidu, nástup energetické krize, vybrakovaný rozpočet od předchozí vlády a začátek války. Kdybychom měli o dva měsíce navíc a pan prezident nezdržoval jmenování vlády, nejspíš bych zde seděl s jinými výsledky. Tato vláda zatím příliš v hájení nebyla. Téma digitalizace se nyní řeší spíše okrajově, nicméně se řeší.

    Podle programového prohlášení letos máte vytvořit centrální koordinační tým a transformační týmy pro digitální oblast. Jak to bude vypadat?

    Zastřešující digitalizaci nelze řešit tím, že existuje pouze zmocněnec, který nemá pozornost premiéra, což Vladimír Dzurilla neměl. Takto nelze překonat resortismus a prosazovat změny. K pozici ministra pro místní rozvoj mám proto post vicepremiéra pro digitalizaci. V rámci toho na Úřadu vlády vznikl kabinet, pod který spadne řízení průběhu transformace a pod který se má postupně přiřadit skutečné jádro české digitalizace a meziresortní kompetence. Ta je v tuto chvíli reprezentovaná odborem hlavního architekta e-governmentu a jeho týmem. Část je navíc schovaná v „přirezortněném“ NAKITu.

    To není správné prostředí, musí to jít na úroveň nejvyšší, aby bylo možné uplatňovat požadavky na standardy, naplňovat práva občana na digitální službu, vysílat „akční jednotky“ nebo dohlížet na governance projektů. V tuto chvíli se tak děje jen omezeně skrze hlavního architekta Petra Kuchaře.

    První fáze transformace chceme udělat do konce roku. Vyžaduje to velkou analýzu smluv, přípravu změn legislativy a kompetenčního zákona. Budou také nutné institucionální změny.

    Vznikne centrum sdílených služeb, což je dnes Správa základních registrů na ministerstvu vnitra. Toto centrum bude mít vlastní rozpočet, neboť chod a rozvoj těchto systémů je pro český e-government zcela zásadní. Není možné, aby se u klíčových systémů, jako jsou datové schránky, neustále řešilo, že zastarává hardware a ekonomická situace se lepila z rozpočtu vnitra.

    Dále je třeba ve služebním zákoně změnit platové hladiny pro IT a další vysoce odborné pozice, aby bylo možné do servisní organizace českého e-governmentu dostat dobře placené odborníky. Kvůli nevůli sáhnout do tabulkových platů ve služebním zákoně se situace ve státním IT řeší outsourcováním do podobného typu subjektů, jako jsou státní IT podniky NAKIT a SPCSS. Vyvedla se část IT a vývoje.

    O jakých platech se bavíme?

    Znalosti, které jsou k digitalizaci potřeba, něco stojí. Je třeba nabízet platy ke sto tisícům korun. Dobrý odborník vám ušetří miliardu na systému, který by jinak byl navržený špatně.

    Je dnes nedostatek IT odborníků ve státní sféře značným problémem?

    Dám příklad. Na ministerstvu pro místní rozvoj se má dělat největší zakázka veřejné digitalizace, konkrétně digitalizace stavebního řízení. Tam mi exministryně Klára Dostálová nechala oddělení v rozkladu, kde je na vše jedna zaměstnankyně. Ta má s externími konzultanty řídit soutěž na zakázku za miliardu korun. Jsem domluvený s NAKITem a úřadem hlavního architekta e-governmentu (OHA), že s tím pomohou.

    Zmiňovaný centralizovaný tým by měl spadat přímo pod Úřad vlády?

    Struktura může pracovat s různými variantami. Je dobré říci, že tento tým nebude fyzicky sedět na Úřadu vlády. Stejně tak nemusí nic vyvíjet. Stát by měl mít know-how a znát zákony a procesy. Na základě toho by si měl umět objednat, vysoutěžit a provozovat daný IT systém.

    Jádro transformace spočívá v přesunutí kompetencí governance a guidance hlavního architekta – a jejich následné posílení – pod Úřad vlády. Dále je nutné vzít registry, které jsou nyní na vnitru, a dostat je do entity, která může operovat s vlastním rozpočtem. Nad tím bude možné stavět další kompetence, například v oblasti sdílených služeb.

    Jaká je budoucnost odboru hlavního architekta e-governmentu?

    S panem Kuchařem se o tom bavím. Nemyslím si, že faktická existence OHA na vnitru má vyšší váhu než existence takové jednotky pod vicepremiérem pro digitalizaci. Navíc pod vládou, která má digitalizaci jako svou prioritu. Centralizace odborníků a kompetencí pod vládou má potenciál šetřit miliardy během velmi krátké doby.

    Takže lze říci, že se OHA stane součástí Úřadu vlády?

    Ano, bude tam s kabinetem vicepremiéra pro digitalizaci. Jisté základy má Česko dobré, stejně jako návrhy v rámci strategie Digitální Česko. Nikdy ale nebyla dostatečná páka ze shora. Já takovou pákou budu, pokud budu mít potřebné nástroje. To je naprosto zásadní.

    Odbor hlavního architekta e-governmentu není početný. Je zaměřený na architektonickou kontrolu projektů napříč státní správou, ale to nestačí. My potřebujeme digitalizaci posílit. Příkladem je vnitro i meziresortní připomínkové řízení. Odborné požadavky často cestou zmizí či jim je přiložena jiná váha. A pak se do zákonů dostávají věci, které brání řádné, užitečné a efektivní digitalizaci.

    Kladou na vnitru odpor?

    Toto je žádoucí postup. Nové schéma bude pevné a nezávislé. Když dejme tomu na ministerstvo zemědělství některé další vlády nastoupí ministr, který je fanoušek digitalizace, bude možné říci, že se zároveň stane vicepremiérem pro digitalizaci a bude k tomu mít kompetentní, stabilní, dobře financovaný tým a jádro české digitalizace. A bude za to nést odpovědnost.

    Někteří ministři této vlády, kteří nemají zkušenosti s digitalizací, už dnes čekají na to, že jim někdo s touto oblastí pomůže. Musíme se vyvarovat toho, že se například udělají změny v daňovém zákonu, ty se předloží dodavateli IT systému na ministerstvu financí, který následně přijde s cenou. To se pak i za naprosto marginální úpravy účtují miliony.

    A co bude se státními IT podniky NAKIT a SPCSS?

    Obě tyto „firmy“ nějaké služby poskytují ven a další svému resortu. Otázkou je, zda služby poskytované vlastnímu ministerstvu vnímat jako resortní, nebo by je ministerstvo mohlo čerpat odjinud. Když vznikne portál Moje daně, který je nadresortní, je otázkou, zda je přidružený k ministerstvu financí. To je jen jeden z příkladů. Takto bychom se na NAKIT a SPCSS měli dívat.

    Dojde tedy ke slučování těchto podniků či jiným transformacím?

    Existuje několik variant. Bude zde první fáze, na které bude dělat tak dvacet lidí. Bude nutné říci, které věci jsou nadresortní. Jakmile je určíme, budeme je chtít vyčlenit, a to včetně lidí. Musí se provést velmi precizní analýza, co je komu poskytováno za služby a jaké kolem toho jsou smlouvy. Pak bude možné například jeden z nadresortních systémů povýšit a z něho udělat entitu, kam by další podobné systémy včetně lidí z NAKITu a SPCSS přešly. Co touto entitou bude, ještě neumím říci. Možná nový státní podnik.

    Počítáte do budoucna s Vladimírem Dzurillou, který už skončil na pozici vládního zmocněnce pro digitalizaci, ale nadále vede NAKIT a SPCSS?

    Mrzelo mě, jak bývalý premiér Andrej Babiš opět lhal, když řekl, že pan Dzurilla nechce s novou vládou spolupracovat. S panem Dzurillou jsme spolupracovali už v minulosti, když jsme například s Ondřejem Profantem do Digitálního Česka dodávali metodiku, jak bojovat s vendor lock-inem. Vlado řadu věcí posunul a řadu ne, protože neměl podporu premiéra, který se chtěl pouze fotit na digitalizačních konferencích v Estonsku.

    Chtěl bych, aby Vlado pokračoval. Otázkou je, zda bude chtít on. Naposledy mi říkal, že je unavený, mimo jiné z covidové doby, kdy dělal na různých aplikacích s tím spojených. Byl hodně exponovaný, a to i ve věcech, se kterými nemohl pohnout. Chci kontinuitu a každý člověk, který má know-how, je potřebný. I proto jsem postavil Český digitální tým.

    Budete chtít tento tým rozšiřovat?

    Chtěl bych ho obohatit. Oslovil jsem Ditu Formánkovou z Czechitas nebo „bitcoinového detektiva“ Aleše Jandu. Chci propojovat vládní, nevládní, akademický a soukromý sektor. Díky tomu se můžeme posunout. Součástí týmu je například Tomáš Havryluk z Alzy, se kterým jsem diskutoval, jak je možné, že vláda nezvládne rozvést vakcíny, když tady existují firmy jako právě Alza. Ve státní službě často existuje „akvárkové“ vidění a je potřeba se na to dívat z více úhlů.

    Co všechno v rámci plánovaných změn budete muset změnit v legislativě?

    Zaprvé jde o kompetenční zákon. Dále bude nutné změnit zákon o veřejných zakázkách, kde není řešeno křížové soutěžení. V tuto chvíli například nejde to, aby NAKIT vytvořil nejlepší spisovku a skrze cloud jí dal k dispozici všem úřadům. Potřebujeme, aby se resortní systémy daly soutěžit v balíku.

    Do kdy chcete mít zákony novelizovány?

    V rámci první etapy se do funkčního režimu chceme dostat od začátku roku 2023. To se týká i faktického startu onoho tělesa, které by mohlo převzít kompetence.

    Začínáme v technologickém deficitu a zároveň se změnami je třeba držet systémy nad vodou. Musíme zapojit všechny aktéry, zejména ministerstvo vnitra a financí. Ty mají pod sebou státní IT podniky NAKIT a SPCSS. Část jejich kompetencí by měla být v novém centrálním tělese, protože nabízí část služeb napříč úřady a ne pouze svému ministerstvu. Pomůže s tím Rada vlády pro informační společnost (RVIS) a zapojujeme lidi, jako jsou Petr Kuchař nebo Roman Vrba.

    SPCSS rozjela pilotní provoz cloudu pro ministerstvo financí s tím, že by mohlo dojít k rozšiřování na úroveň národního cloudu. Budete na to chtít navázat?

    Zatím na to neumím odpovědět. Technické detaily v „terénu“ řeší můj náměstek Ondřej Profant.

    Každopádně vize národního cloudu platí?

    Ano, platí. Je zde národní cloud a vedle něho komerční cloudy. Do národního cloudu půjdou systémy a data, která stát nechce mít venku u komerčních provozovatelů. Národní cloud bude ve vlastnictví státu. Data vlastní občan a na základě pravidel je poskytuje státu, případně soukromým společnostem. To je požadavek, který má být zohledněn i u státního cloudu. Dejme si příklad toho, proč mít digitalizované zdravotnictví. Když se do mé digitalizované zdravotní karty bude někdo dívat, automaticky dostanu notifikaci. To se u papírové zdravotní karty nedá říci.

    Má cloud pomoci ve snižování nákladů na státní IT? Jak velké prostředky do této oblasti dnes jdou?

    Zjistili jsme, že nejsme ani v rámci jednoho ministerstva schopní říci, jaké jsou náklady na IT. Často jsou schovány v různých konzultačních smlouvách. Když něco ani neumíme změřit, je těžké to kontrolovat a rozvíjet. Nutná bude transparentnost financování a mimo jiné stěhování systému do cloudového prostředí.

    Premiérovi Petru Fialovi dělá poradce v IT Zdeněk Zajíček. Spolupracujete s ním také?

    Se Zdeňkem Zajíčkem spolupracuji dlouho, řeším s ním řadu věcí. Vždy byl takovým překladačem mezi komerčním a politickým světem. Má také další politické funkce nebo šéfuje ICT Unii a je v Hospodářské komoře ČR, zároveň ale mám v poradním týmu další lidi, jako jsou Michal Bláha, Ondřej Profant nebo Patrick Zandl.

    Jak se stavíte ke kroku CZ.NICu k blokaci proruských webových stránek?

    Je to hraniční. Ale také jsme v době internetu nikdy neměli válku v Evropě. U usnesení vlády je ohledně blokování webů odůvodnění na dočasnost. Legislativa nesmí vznikat ve stresu. U zemí, které jsou blíže konfliktu, jsou tendence řešit věci razantněji. Šéf CZ.NICu také říkal, že jde o dočasné řešení. Ale myslím si, že by bylo průchozí udělat skrze státní zastupitelství rychlý apel na soud, který by tohle mohl udělat předběžným opatřením. Pokud dnes děláme hraniční kroky, musíme najít správnou legislativu, aby takové kroky nebyly zneužitelné v budoucnu.

    Přidejte si ParlamentníZprávy.cz ke svým zdrojům na Seznam.cz nebo Google News.

    Piráti
    Pirátihttps://www.pirati.cz
    Česká pirátská strana (registrovaná zkratka Piráti) je česká liberálně progresivní politická strana založená v roce 2009.

    Relevantní články

    Sledujte nás na sociálních sítích

    38,715FanoušciTo se mi líbí
    73SledujícíNásledovat
    126SledujícíNásledovat
    1,120OdběrateléOdebírat

    Poslední příspěvky