Předseda Senátu Miloš Vystrčil cestu komentoval: „Využil jsem pozvání, abych se podíval, kde zasedal Říšský sněm a kde také přesně seděl Tomáš Garrigue Masaryk. Zejména ale proto, abychom navázali kontakty, které po době covidové trošku ochladly, a to jak mezi politickými partnery, tak i po hospodářské stránce. Jsem velice rád, že se nám zároveň při této návštěvě podařilo domluvit spolupráci s našimi protějšky z Rakouska a Německa, kdy výsledkem budou vzájemné návštěvy a tím i rozvoj spolupráce v oblastech vědy, výzkumu, inovací a hospodářství.“
Setkání předsedy Vystrčila s rakouskými předsedy – Národní rady Wolfgangem Sobotkou a Spolkové rady Günterem Kovacsem se vedla v přátelském duchu a navázala na již dřívější snahy o naplánovaní vzájemných oficiálních parlamentních návštěv.
Během návštěvy ve Vídni proběhlo také bilaterální jednání předsedy Vystrčila s předsedou Spolkové rady Německa Peterem Tschentscherem. Oba na začátku setkání ocenili, že po pauze způsobené světovou pandemií covidu-19 mohou znova navázat na osobní parlamentní vztahy. Tématy jednání byly dopady ruské agrese na Ukrajině, konkrétně příchod ukrajinských válečných uprchlíků, ale také energetická krize. Pro Německo je s tím spojená potřeba výstavby LNG terminálů a urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie, pro Českou republiku kromě většího využívání obnovitelných zdrojů také rozvoj jaderné energetiky. Důležitým předmětem jednání byla plánovaná senátní návštěva Německa, která by měla za úkol mj. rozvoj hospodářských, vědeckých a výzkumných vztahů.
Slavnostní ceremoniál v historickém sále Federálního shromáždění Rakouské republiky zahájily projevy předsedy Národní rady Wolfganga Sobotky, předsedy Spolkové rady Güntera Kovacse, 1. místopředsedkyně Národní rady Doris Bures, 2. místopředsedy Národní rady Norberta Hofera a bývalého předsedy Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho. Ve svých příspěvcích vyzdvihovali význam demokracie, a to také v dobách krize, sílu federálních jednotek, které jsou blíže občanovi, a také symboliku otevření nové budovy jak veřejnosti, tak i parlamentu samotného.
Předsedové poslaneckých klubů v rakouském parlamentu v závěrečné diskusi využili otevření nové budovy, aby se vyjádřili k aktuálnímu propadu důvěry rakouské veřejnosti v demokracii a demokratické instituce. Svorně ocenili, že nové sídlo parlamentu umožní přímější zapojení veřejnosti (v budově vzniká velkorysý prostor pro návštěvníky, tzv. Demokratikum) a přispěje k větší transparentnosti politického procesu.