Úterý, 27 září, 2022
More
    DomůKomentářeMůže být ERM II trumfem vlády na řešení státního zadlužení?

    Může být ERM II trumfem vlády na řešení státního zadlužení?

    -

    Nově nastupující vláda podepsala koaliční smlouvu, kde se na jednu strana mají zvyšovat výdaje státního rozpočtu, na druhou stranu zatím nepředstavila návrhy dostatečně zvyšující příjmy či omezující jiné náklady. Tempo zadlužování nastolené minulou vládou Andreje Babiše je rekordní, dosažení dluhové brzdy dle stávajícího výhledu hrozí již v roce 2024. V koaliční smlouvě vlády Petra Fialy zatím nenacházím bod, který by mohl výrazně pomoci státnímu rozpočtu. Takovým bodem mohl být vstup do ERM II.

    Piráti a Starostové mají v programu také bod, kterým chtějí mít stabilnější korunu vůči euru v rámci vstupu do ERM II. Kurzový mechanismus ERM II (Exchange Rate Mechanism) je způsob stabilizování kurzu měny, aby se kurz pohyboval v pásmu maximálně 15 % nahoru či dolu vůči hodnotě eura, což mimo jiné koruna plní již několik let. Zapojení do ERM II po dobu minimálně dvou let a zachování kurzové stability jsou také jednou z podmínek možného budoucího přijetí eura.

    Stabilní kurz koruny bez větších výkyvů může pomoci českým občanům ochránit reálnou hodnotu peněz a firmám snížit náklady na zajištění proti kurzovým ztrátám. Slovensko v ERM II bylo přes 3 roky a cílilo postupně na tři různě vysoké kurzy slovenské koruny vůči euru v závislosti na vývoji ekonomiky, kdy v ERM II slovenská koruna posílila postupně o více než 21 % z výchozích 38,455 na 30,126 za euro. Tento režim používali v Estonsku, Litvě i Lotyšsku, které strávilo v ERM II před přijetím eura 8 let. Dánsko, které má výjimku na přijetí eura, je členem ERM II od roku 1999.

    Úrok na desetiletém vládním dluhu v březnu 2021

    Dluhopisy české vlády v březnu 2021 měly třetí nejvyšší úrok (1,92 procent) ze státních dluhopisů v EU, což výrazně prodražuje obsluhu státního dluhu. V současné době se blíží dokonce 3 %. Ve většině zemí eurozóny naopak neplatí za státní dluh téměř žádný úrok, například Slovensko ještě něco málo „vydělalo“ (–0,09 procent). I když tak mají některé země eurozóny větší dluhy, mají výrazně nižší náklady na obsluhu dluhu. Výnosy věřitelů jsou nízké i v zemích bez eura, které teprve loni vstoupily do ERM II – Bulharsko (0,22 procent) a silně zadlužené Chorvatsko (0,74 procent). V ČR spolu s Maďarskem vzrostly úroky za posledních 12 měsíců nejvíce z celé EU. 

    Vývoj výše úroku na desetiletém vládním dluhu zemí bez eura. Chorvatsko a Bulharskou jsou se svojí měnou v systému ERM II.

    Již nyní má Česko nejvyšší nominální státní dluh v historii přes 2 biliony korun. Dluh letos překoná hranici 2,5 bilionu, v roce 2023 tří bilionů. Jen za úroky státního dluhu bez splácení jistiny letos zaplatíme přes 50 miliard a v příštích letech ještě více. Vstup do ERM II by tak zvýšil důvěru investorů a snížil českému státu významně náklady na obsluhu dluhu. Úsporu na veřejných financích může být v řádek desítek miliard korun ročně. Kromě toho by se pravděpodobně zlevnily půjčky i běžným občanům, což by pomohlo zajistit výhodné financování vlastního bydlení mladým rodinám, které nemají dostatek kapitálu jako bohatí investoři.

    Ekonom Lukáš Kovanda začal strašit občany údajným zdaněním úspor. Daň je povinná platba uložená zákonem, která je příjmem veřejných rozpočtů. Úroky z úspor jsou nyní v Česku významně nižší než inflace, která se pohybuje kolem 3 %, výrazně znehodnocuje úspory a je jedna z nejvyšších v Evropské unii. Některé komerční banky dávají poplatek formou záporného úroku na určitou výši zůstatku, v eurozóně uplatňují pouze některé banky na část zůstatku převyšující desítky tisíc eur, standardně nad sto tisíc euro – tedy zhruba nad dva a půl milionu korun. V České republice jsou již pomalu běžné nulové úroky, záporný úrok má v sazebníku například Fio banka pro zůstatky nad sto milionů korun. V každém případě se záporné úroky běžných střadatelů se standardním vkladem netýkají ani v eurozóně – natož v rámci ERM II. Pokud by komerční banky takto úročily běžné vklady, způsobily by „run“ na banky, kdy by si zákazníci prostředky vybírali, případně investovali. V rámci ERM II přitom nadále stanovuje úrokovou sazbu Česká národní banka, která je na vládě nezávislá. Cílový kurz vůči euru  v rámci ERM II lze měnit, aby to bylo pro občany České republiky výhodné s ohledem na růst ekonomiky. Samotný vstup do ERM II se jeví pro české občany i stát výhodný.

    Nelze očekávat, že z části euroskeptická ODS by souhlasila s přijetím eura. Ve vládním programu lze nalézt pouze umožnění účtovat v euro měně a plnění maastrichtských kritérií. Tím, co by se ovšem mohlo stát trumfem pro stabilizaci veřejných rozpočtů, by byl vstup do ERM II. Nemusíme přijímat euro, vláda by mohla veřejně nabídnout EU vstup České republiky do ERM II a férově uvést, že neočekává přijetí eura v blízké době. ODS by se naopak mohla snažit udržet nás v ERM II co nejdéle, například Dánsko s výjimkou přijetí eura je v ERM II již 20 let. Najde vláda ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a Starostů jiný trumf na stabilizaci státního rozpočtu nebo se nechá připravit o ten jediný reálný?

    Přidejte si ParlamentníZprávy.cz ke svým zdrojům na Seznam.cz nebo Google News.

    Tomáš Martínek
    Tomáš Martínekhttps://www.tomas-martinek.eu
    2017-2021 poslanec Parlamentu České republiky, podnikatel, univerzitní lektor

    Relevantní články

    Sledujte nás na sociálních sítích

    39,735FanoušciTo se mi líbí
    73SledujícíNásledovat
    231SledujícíNásledovat
    1,120OdběrateléOdebírat

    Poslední příspěvky