Čtvrtek, 29 září, 2022
More
    DomůKomentářeNa Ukrajině se děje něco velkého

    Na Ukrajině se děje něco velkého

    -

    Jistě situaci též sledujete, postnu sem svůj „kompilát“, jsem zvědavý na diskusi.

    1) Je už kvalitně potvrzeno, že Ukrajina ve dvou ofenzivních akcích získala zpět docela velké území. Informace, které jsou skromně pouštěny ven, jsou ale nejspíš ještě záměrně podceněné, a postup pokračuje den za dnem. Hovoří se o 600km2 za několik dní, což je zhruba rovno ruskému postupu za předchozí dva měsíce.

    2) PODSTATNÝ je ale charakter těchto ofenzív: zaměřují se, alespoň jak se jeví, spíš než na plošné osvobozování území (ono jde pořád spíš o volnou plochu s vesnicemi, semtam městečkem) na rozbíjení ruských sil, ničení techniky, osob, skladů zásob, velitelských stanovišť. Tedy na rozvrat vojenské síly okupanta.

    Ruské ztráty podle ozbrojených sil Ukrajiny včetně denních přírůstků

    3) Dosvědčují to zprávy o denních ztrátách Rusů, které jsou na několikanásobku běžných čísel (viz obrázek). Jsou to ohromující čísla – zhruba to znamená, že Rusko ztrácí ekvivalent jedné BTG (battaliongrupa) DENNĚ. Bojeschopných jich má přitom už asi jen několik desítek. To že tyto informace jsou věrohodné, dosvědčuje zpráva uniklá z Ruska, která potvrzuje výši vyplacených náhrad za padlé vojáky – ukazuje na cca 50 000 mrtvých jen u pravidelné ruské armády, k tomu je potřeba připočíst nepochybně několik desítek tisíc dalších osob z řad „Wagnerovců“, specnaz, Rosgvardie, bojůvek z tzv. DNR/LNR a podobně. To jsou šílená čísla. Toto jsou přitom jen zabití vojáci – připočtěme k tomu stejné až dvojnásobné číslo osob jinak vyřazených z boje (zranění, zajatí, odmítnutí bojovat atd), dostaneme se vysoce nad 100, možná až 150 000. To je zhruba velikost celé invazní armády z února letošního roku.

    4) Zdroje potvrzují, že Rusko už několik týdnů nezaznamenalo prakticky žádný postup vůbec nikde; toto též nebylo nikdy předtím. Vždycky se jim dařilo se posouvat aspoň někde. Nyní zcela ztratili schopnost postupu – dokonce i tam kde nakupí techniku a lidi.

    5) Když si vzpomenu na dávná vojenská léta, tak nám tam vykládali doktrínu o obraně a útoku, která asi platí i dnes: ve volné krajině pro úspěšný útok je potřeba převaha nejméně 2:1, v členité 5:1, v horském terénu 10:1. Pokud tato převaha není, může být útok i tak úspěšný, ale obvykle stojí útočníka obrovské ztráty. Jeví se mně, že přesně takto vypadají „útoky“ Ruska z posledních dvou či tří měsíců: jsou semtam úspěšné, ale za víceméně vyrovnaných poměrů tedy stojí útočníky obrovské ztráty, které nejsou schopni nahradit. Ukrajina se snaží dnes o PRAVÝ OPAK ruských ofenzív: nejdříve získat výraznou převahu, aby útok mohl být úspěšný bez vlastních ztrát a naopak aby přinesl velkou ztrátu obráncům (prolomení linií, rozvrat obranných sil, padlí, zajatí, ukořistěná technika…).

    Každý velký konflikt trochu přepíše dějiny i teorii válčení. I Ukrajina do něj vnáší úplně nové zkušenosti: nesnaží se vůbec o velké „frontové“, frontální, široké postupy, které možná vypadají efektně na mapě, ale extrémně vyčerpávají vlastní bojovou sílu. Vidí, že protivníka, byť má papírově „druhou největší armádu na světě“ (v tancích a dělech dokonce s převahou první), lze postupně ničit zdálky či menšími průlomy a přepady, a jeho vojenskou sílu postupně úplně zdegradovat.

    Proč toto nebylo dříve možné či vídané? Myslím, že se na tom velice výrazně podílí dnešní možnosti průzkumů (satelity, drony, odposlechy, vše s vysokou přesností, aktualizovaně) a palby s přesností na metr. Že se důležitým faktorem stává to často zmiňované kombinované vedení boje, za účasti široké řady různorodých prostředků, ve špičkové souhře – boj nevyžadující stovky tisíc vojáků, ale spíš vysokou dovednost, souhru, výcvik a technické prostředky.

    Podle mého názoru to mění pohled na válku. Pokud si vzpomenete na poslední velký konflikt za účasti velmici, takzvanou „válku na CNN“, operaci Pouštní bouře v Iráku – tam se zdálo, že se teorie válčení zcela přepsala, že příští války se povedou někde od joysticku velitelství vzdáleného osm tisíc kilometrů, prakticky bez účasti vojska. V Iráku to bylo možné díky naprosto drtivé převaze a přehlednému terénu – ale v situaci, kdy přece jen spolu bojují vyrovnané síly, tato „lákavá představa“ války bez ztrát bere za své.

    I když nakonec zase platí stovky let staré přísloví, že dokud na území nevstoupí noha pěšáka, není válka či bitva vyhrána, jsou tu nové faktory. Jeden je, že válčení je tak extrémně nákladné, že je pomalu nad síly i velmoci je vést. Žádné snadné a levné vítězství. Což je nakonec dobrá zpráva, která by mohla i v budoucnu magory, kteří se dostanou do vedení států, odradit: tahle válka bude nakonec hrobem Putina, dříve jednoho z nejmocnějších lidí na planetě.

    Pole na Ukrajině po ruském ostřelování/ Zdroj: Facebook, Jiří Hlavenka

    Na okraj pak přidávám ještě jeden obrázek, který je velmi výmluvný – ukazuje dobře „válku v podání Ruska“. Je to snímek nějakého zcela irelevantního kusu pole, kde nic není a jakých jsou na Ukrajině možná desítky tisíc. Každá tečka je dopad dělostřeleckého granátu. Dle otevřených zdrojů je cena jednoho dělostřeleckého granátu okolo tisíce dolarů – spočítejte si, kolik stovek miliónů korun lehlo popelem jenom na tomto jednom bezejmenném a bezvýznamném poli. I toto je jeden z důvodů, proč Rusko (dle slov nechvalného Strelkova-Girkina) „válku prohrálo, konec je jen otázkou času“.

    Diskuze je možná pod původním Facebookovým příspěvkem.

    Přidejte si ParlamentníZprávy.cz ke svým zdrojům na Seznam.cz nebo Google News.

    Jiří Hlavenka
    Jiří Hlavenka
    Podnikatel, investor, zastupitel Jihomoravského kraje, spoluzakladetel Kiwi.com, majitel Fayn Telecommunications

    Relevantní články

    Sledujte nás na sociálních sítích

    39,735FanoušciTo se mi líbí
    73SledujícíNásledovat
    232SledujícíNásledovat
    1,120OdběrateléOdebírat

    Poslední příspěvky