Neděle, 5 února, 2023
More
    DomůZprávy a názoryTiskové zprávyPetr Fiala: Projev předsedy vlády v Poslanecké sněmovně v rámci třetího čtení...

    Petr Fiala: Projev předsedy vlády v Poslanecké sněmovně v rámci třetího čtení návrhu zákona o státním rozpočtu

    -

    Premiér a předseda ODS Petr Fiala vystoupil ve středu 30. listopadu 2022 v Poslanecké sněmovně s projevem k návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2023.

    Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci.

    Já jsem se ke státnímu rozpočtu České republiky pro rok 2023, o kterém dnes budeme hlasovat ve třetím čtení, podrobněji vyjadřoval už během prvního čtení. Opakovaně ho velmi důkladně a detailně zdůvodnil pan ministr financí Zbyněk Stanjura a vyjadřovali se k němu i ostatní členové vlády.

    Velmi pozorně tady posloucháme celou dobu, poslouchali jsme v prvním, druhém čtení a děláme to i ve třetím čtení, návrhy, názory a kritiku opozice a samozřejmě všechny hlasy, které zde v Poslanecké sněmovně zaznívají, vláda bedlivě poslouchá. Jak vidíte, tak na ně také kolegové opakovaně v těch jednotlivých čteních reagují. Myslím si, že to nebylo vždycky obvyklé a že je správné, že tímto způsobem naše vláda ke státnímu rozpočtu, tak důležitému návrhu zákona přistupuje.

    Náš návrh prošel prvním i druhým čtením, vy jste do něj přispěli desítkami pozměňovacích návrhů, které se v některých dílčích oblastech mohou promítnout do finální podoby. Ale za vládu chci říci, že nepodporujeme a neplánujeme žádné významné přesuny peněz mezi jednotlivými kapitolami. Stojíme si za návrhem rozpočtu v té podobě, se kterou jste se mohli seznámit.

    Když jsem tu vystupoval minule, v prvním čtení, tak jsem říkal řadu klíčových argumentů, proč věřím, že rozpočet, který vám předkládá naše vláda, není sice nějakým ideálním stavem, který bychom si všichni přáli, ale rozhodně je v tuto chvíli přijatelnou, realistickou a vlastně jedinou správnou volbou.

    Tyto své argumenty už nebudu znovu detailně opakovat, byť ta kritika se v nějakých směrech opakovala, ale dovolte mi, abych tu alespoň stručně shrnul, v jaké situaci jsme, a připomenul vám, o čem tu dnes hlasujeme a proč má rozpočet tuto podobu.

    Naše vláda se pomocí předkládaného návrhu rozpočtu snaží využít všechny dostupné možnosti, abychom českým občanům a firmám zajistili co nejpřesnější a, pokud možno, rozsáhlou pomoc v mimořádné situaci. Abychom prostě České republice poskytli co největší šance na dlouhodobý rozvoj. A to je cíl i té pomoci, kterou poskytujeme.

    Já jsem ten návrh, když jsem vystupoval k rozpočtu v prvním čtení, nazval „válečným“ rozpočtem a mluvil jsem o tom, že je to vlastně výsledek krizového managementu. Na tom se samozřejmě vůbec nic nezměnilo. Krizová podstata tohoto rozpočtu předjímá jeho podobu, jeho priority, ale samozřejmě přináší i jeho omezení.

    Pro rok 2023 navrhujeme státní rozpočet, který počítá s příjmy 1 928 miliard korun a s výdaji ve výši 2 223 miliard. Předpokládané saldo státního rozpočtu tedy dostáhne minus 295 miliard korun.

    Ano, jsou to velké peníze, ale těmito prostředky získáváme dvě podstatné věci: jednak čas na systémové překonání energetické krize, ale především, a to je důležité, nezanedbatelnou míru jistoty pro naše firmy a pro naše občany. Jistoty, že tuto krizi zvládnou.

    Proto jsme také na pomoc lidem i firmám vyhradili přes dvě stě miliard korun, z toho sto miliard korun na zastropování cen energií. Jen připomínám, u silové elektřiny je to šest korun za kilowatthodinu a u plynu na tři koruny za kilowatthodinu včetně daně.

    Ministerstvo práce a sociálních věcí, když mluvím o pomoci a podpoře, získává oproti roku 2022 o více než 141 miliard korun navíc na příspěvky a dávky pro občany, pro ty občany, které aktuální krize nejvíce ohrožuje. Jen samotná valorizace důchodů si vyžádá o více než 93 miliard korun navíc, což mimo jiné ale také znamená, že průměrný starobní důchod příští rok vyroste na asi 19,5 tisíce korun měsíčně a už na začátku roku důchody dosáhnou téměř na polovinu průměrné mzdy.

    Tyto mimořádné výdaje jsou potřebné, jsou to výdaje na pomoc občanům a firmám a vláda tyto výdaje řeší pomocí mimořádných krátkodobých nástrojů tak, aby se vyhnula tomu, že bychom tady zaváděli některé daňové zatížení, které by to bylo tzv. na neurčito. Proto používáme mimořádné krátkodobé nástroje.

    Výdaje kompenzujeme plánovaným příjmem zhruba sto miliard korun, který plyne z daně z neočekávaných zisků velkých firem, které bez vlastního přičinění profitují z růstu úrokové míry a ze zdražení energií, tedy windfall tax a válečná daň, a zároveň z odvodů příjmů z prodeje elektřiny nad stanovenou hranici za megawatthodinu, tak jak jsme se na tom domluvili na evropské úrovni.

    Sněmovna na začátku listopadu oba mechanismy schválila a mezitím prošel další schvalovací proces, takže pokud předtím existovaly nějaké pochybnosti o tom, zda se na tyto příjmy v rozpočtu můžeme spolehnout, tak mohu všechny opět ujistit, že tato záležitost je vyřešena a rozpočet je vystavěn na velmi pevných základech, přesně tak, jak jsme to slibovali a jak to vláda plánovala. Návrhy prošly Senátem, vyšly také ve Sbírce zákonů. Víme tedy, že windfall tax bude platit od 1. ledna 2023 po dobu tří let a takto k tomu musíme přistupovat.

    Stejně jako se od prvního čtení nezměnila povaha rozpočtu a potřeba chránit naše občany a samozřejmě nutnost reagovat na aktuální krize, nezměnilo se od té doby ani naše odhodlání investovat do řešení dlouhodobých projektů České republiky. A to je důležité.

    Mezi naše priority patří investice do obranyschopnosti, do bezpečnosti České republiky, a tak jsme oproti letošnímu roku přidali téměř 23 miliard na modernizaci armády, abychom dokázali reagovat na současná rizika. Přibližujeme se tak jistými kroky ke slíbené hranici dvou procent HDP na obranu, které jsme léta nedokázali dosáhnout. V příštím roce překonáme hranici 1,5 procenta HDP na výdaje v této oblasti a ty výdaje dále porostou v příštích letech.

    Podobně důležité jsou investice do dopravní infrastruktury, kam posíláme o 29 miliard navíc. Dosáhneme tím rekordního, i v této těžké době dosáhneme rekordního rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, který bude mít k dispozici 150 miliard korun. Peníze budou využity například na tolik potřebnou stavbu nových úseků dálnic, silnic první třídy atd. Dopravní infrastruktura je něco mimořádně důležitého pro budoucí prosperitu České republiky a pro to, abychom mohli být úspěšnou zemí a my na tuto prioritu nezapomínáme ani v těchto těžkých podmínkách, ve kterých sestavujeme rozpočet na příští rok.

    Poslední prioritou, kterou tu zmíním, jsou investice do vzdělání. Ministerstvo školství počítá s navýšením rozpočtu o sedmnáct miliard korun. Výdaje na výzkum, vývoj a inovace v celkové výši téměř padesát miliard budou příští rok navzdory krizi rekordní, a to je, myslím, také dobrá ilustrace toho, jakou důležitost přikládáme investicím do naší budoucnosti. Tedy nejen pomoc našim občanům, která je extrémně důležitá, ale také investice do budoucnosti, do dobré budoucnosti České republiky.

    Jak už jsem uvedl a nijak to netajím, ten rozpočet určitě není to, co bychom si jako členové vlády v ideálních časech přáli, ale je to realistický rozpočet. Rozpočet, který nám umožní vyrovnat se s krizemi, kterým čelíme, a v tomto smyslu je to rozpočet vrcholně odpovědný.

    Je to rozpočet, který České republice zajistí bezpečí, který lidem pomůže překonat energetickou krizi, a dokonce nám v rámci možností dovoluje investovat do budoucnosti, do infrastruktury, do vzdělávání, do vědy a inovací.

    Rozpočet reaguje na kritickou bezpečnostní situaci v Evropě, reaguje na energetickou krizi, tedy na vlivy, které jsou mimo naši kontrolu. Přesto ale nezapomíná na nejnutnější investice. S tím, co jsem teď řekl, tedy s tímto konstatováním, že reagujeme na kritickou situaci v Evropě, na vlivy, které jsou mimo naši kontrolu, ale že současně investujeme do budoucnosti, tak s tímto konstatováním se samozřejmě nechceme spokojit a děláme všechno pro to, abychom do budoucna byli připraveni dobře na to, že jakmile se rozpočtová situace České republiky, nebo abychom udělali všechno proto, aby, jak odezní tato krize, tak aby se rozpočtová situace České republiky v dalších letech významně stabilizovala.

    Pracujeme na změnách, které zjednoduší chod státu, zruší zastaralé, zatěžující povinnosti a agendy. Hledáme cesty, jak co nejlépe uspořit veřejné peníze. V této souvislosti nás v blízké době čeká řada složitých rozhodnutí a já jen doufám, že ti, kteří dnes kritizují deficit státního rozpočtu, že budou nápomocni k tomu, abychom ta složitá rozhodnutí, která uděláme a se kterými sem přijdeme, také podpořili.

    Máme na stole návrhy expertů z Národní ekonomické rady vlády. Těmi se samozřejmě také budeme detailně zabývat a nedávno zahájila svou činnost pracovní skupina, která si klade za cíl snížit výdaje o sedmdesát miliard ročně pomocí efektivních systémových opatření. S jejími výsledky vás seznámíme v průběhu příštího roku, samozřejmě ještě před přípravou dalšího rozpočtu.

    Dámy a pánové, Česká republika se nachází v nejsložitější situaci ve své moderní historii. Je přirozené, že státní rozpočet na rok 2023 tomu odpovídá. Státní rozpočet dokládá, že situace je vážná, soustředí se na odpovědi na současnou krizi, ale má, jak jsem řekl, v sobě i naději, že se brzy vrátíme k původnímu směru, tedy k reformám, modernizaci a vyrovnaným veřejným financím.

    Děkuji vám všem, kdo tuto nesnadnou pozici chápete a tento rozpočet podpoříte.

    Přidejte si ParlamentníZprávy.cz ke svým zdrojům na Seznam.cz nebo Google News.

    ODS
    ODShttps://www.ods.cz
    Občanská demokratická strana (ODS) je česká liberálně konzervativní pravicová strana založená v roce 1991.

    Relevantní články

    Sledujte nás na sociálních sítích

    39,611FanoušciTo se mi líbí
    73SledujícíNásledovat
    263SledujícíNásledovat
    1,160OdběrateléOdebírat

    Poslední příspěvky