Vážený pane prezidente, vážení ústavní činitelé, vzácní hosté, dámy a pánové,
já bych na začátek poděkoval za pozvání, ale nejenom za to pozvání, kterého se mě dostalo tentokrát, ale za všechna ta pozvání, které jsem vytrvale dostával od Hospodářské komory v posledních letech. A to i v době, když jsem byl v opoziční roli.
Byl jsem mezi vámi mnohokrát, dnes jsem tu poprvé v roli předsedy vlády.
Když jsem zde byl naposledy v září loňského roku před volbami, tak představovala Hospodářská komora soubor 34 doporučení, nebo chcete-li požadavků pro příští vládu, ať už ta vláda bude jakákoliv.
Žádali jste budoucí vládu například o větší rozpočtovou odpovědnost, zvýšení limitu plátcovství DPH a paušální daně na dva miliony korun, nebo jste apelovali na potřebu zajištění dostatečných dodávek energie pomocí energie z jádra spolu s rozumným rozvojem obnovitelných zdrojů.
Tento seznam Hospodářské komory myslel i na bezpečnost a žádal o dvě procenta HDP na výdaje na obranu a zapojení českých firem do plnění tohoto závazku.
Mysleli jste tehdy také na moderní ekonomiku potřebnou, zdůrazňovali jste potřebu rychlejší digitalizace nebo posílení podpory výzkumu a inovací.
Volali jste po přehledném a srozumitelném právním řádu a snížení nadbytečné byrokracie s využitím vašeho projektu PES pro podnikatele a po Portálu podnikatele, který by umožňoval vyřídit si podnikatelské záležitosti na dálku přes internet.
Já to tady připomínám proto, že jste tehdy ukázali jasnou cestu, kterou se má Česká republika z vašeho pohledu vydat. A musím říct, že tato cesta moderní, vzdělané a bezpečné zemi je v mnoha oblastech totožná s tou, kterou se vydala naše vláda.
Když se podíváte na naše programové prohlášení, tak je jasné, že z tohoto hlediska můžete být spokojeni. Většina z těch návrhů, se kterými jste přišli, se objevila v programovém prohlášení a vláda pracuje na jejich prosazení.
Nejenom proto, že je navrhovala Hospodářská komora, a vy jste pro nás důležitý partner, takže i pro to, ale hlavně proto, že jsou to věci správné a že pomohou Českou republiku posunout kupředu a jsou to také věci, které, jak se ukazuje, nám pomohou zvládnout krize, kterým nyní čelíme.
Nejenom, že většinu z navržených bodů máme v programovém prohlášení, ale některé už jsme za několik málo měsíců, po které funguje naše vláda, stihli splnit. Připomenu jenom některé. Rozpočtová odpovědnost – o sto miliard korun jsme připravili nižší schodek rozpočtu, než navrhla minulá vláda. Posílení jaderné energetiky – spustili jsme tendr na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany a prosadili jádro do taxonomie.
Věda a výzkum – jejich důležitá úloha. Zřídili jsme pozici samostatného člena vlády, který má koordinovat tuto důležitou oblast. Výdaje na obranu – zrychlili jsme akvizice, pracujeme na tom, abychom nejenom splnili náš závazek dvou procent HDP na obranu do roku 2025, ale abychom to i urychlili do roku 2024.
Zrychlení přijímání pracovníků ze zahraničí – tady jsme to tak rychle samozřejmě neplánovali, ale válka na Ukrajině nás donutila pravidla zjednodušovat a během několika týdnů máme 50 000 uprchlíků z těch, kteří přišli, teď na pracovním trhu.
Zvýšení limitu plátcovství DPH a paušální daně na dva miliony korun – návrh příslušných změn daňových zákonů právě prochází legislativním procesem a byl úspěšně notifikován v Bruselu. Pan prezident Dlouhý to tady ostatně zmínil.
Tím se ale taky dostávám k tomu, co jste v seznamu 34 bodů neměli, a co jsme dokonce ani my neměli ve volebním programu a co nenajdete ani v programovém prohlášení vlády.
A to je proto, že ruská invaze na Ukrajinu změnila všechny naše plány. A řekl bych, že nejenom naše, ale i plány členů Hospodářské komory. Byli jsme postaveni před situaci, kterou Evropa v posledních desetiletích nepoznala, situaci, o které si mnozí z nás mysleli, že se tady kolem nás nemůže odehrávat. Ale realita je taková, že Vladimír Putin rozpoutal válku, na kterou musíme reagovat a která má přímý i nepřímý dopad na Českou republiku, její firmy, její občany.
Kromě samotné pomoci Ukrajině – a to pomoci vojenské, materiální, humanitární, tak se samozřejmě musíme vyrovnávat právě s těmi dopady problémů a je správné říct i dopady krize, kterou válka na Ukrajině způsobila. A to všechno musíme dělat s vědomím toho, v jakém stavu se nachází státní rozpočet a jakým způsobem akceleruje inflace, ať už z jakýchkoli důvodů.
Musím říct, že ten první nápor, největší migrační vlnu od druhé světové války, největší uprchlickou vlnu a největší uprchlickou vlnu, jakou kdy zažila Česká republika, jsme zvládli. Tu první fázi určitě. Neříkám, že bez problémů, ale bez zásadních problémů ano.
Řešíme energetickou krizi. Nejenom z pohledu cen energií, ale zejména samotné dostupnosti těchto energií, zejména ropy a plynu. Dámy a pánové, já nemám možnost v tom časovém rámci, který tady mám k dispozici, tuto otázku rozebírat podrobněji, ale řeknu jednu věc. Ano, důležité jsou ceny energií. Jsou důležité pro podnikatele, jsou důležité pro domácnosti a vláda se tomu snaží věnovat. Ale ještě důležitější je, aby ty energie vůbec byly. A Česká republika je energeticky nezabezpečená. My musíme dělat všechno pro to, abychom rychle, velmi rychle, a jsou to bohužel věci, které se projeví za rok, za dva roky, abychom velmi rychle zajistili dostatek energií v rozumných cenách pro Českou republiku.
Máme téměř stoprocentní závislost na dodávkách zemního plynu z Ruska. To nás staví do extrémně nepříznivé situace. Máme vysokou míru závislosti, krátkodobě nenahraditelnou, na ruské ropě. To je třeba změnit, to nás činí nesmírně zranitelnými.
Bohužel v uplynulých letech byly pozastaveny projekty na posílení plynového propojení do Polska a Rakouska, takže ani k dopravním trasám nemáme moc alternativ. S našimi sousedy jednáme, s Polskem oživujeme výstavbu plynovodu Stork II, kterým bychom mohli potom dostat do České republiky dostatek plynu z LNG terminálů budovaných v Polsku. Diskutujeme také o možnostech lepšího plynového propojení s Rakouskem. S Německem, Polskem, Nizozemím jednáme o podílech na vznikajících LNG terminálech, což je pro Českou republiku strategicky nesmírně důležité.
Z těch krátkodobých opatření, po kterých volal pan prezident Dlouhý naprosto oprávněně, tak navyšujeme minimální zásoby plynu a dodavatelé plní zásobníky nejrychleji za poslední roky tak, aby na začátku zimy byly plné z 80 procent. Už nyní dosahujeme padesátiprocentní kapacity. Jednáme velmi rychle a prosadili jsme to do evropských rozhodnutí. Jednáme o navýšení kapacity ropovodu TAL tak, aby rafinerie v České republice měly dostatek ropy i v případě, že dojde k přerušení dodávek ropy z Ruska. V tomto ohledu se nám podařilo také prosadit výjimku pro Českou republiku do návrhů Evropské komise v případě toho šestého sankčního balíčku.
Jsme si vědomi toho, že cena energií stoupá a pro řadu občanů a firem znamená výrazný ekonomický zásah. My na to reagujeme a reagujeme na to rychle. Dopady na občany tlumíme rozšířením a zvýšením příspěvku na bydlení, zvýšením existenčního a životního minima nebo pro seniory letos trojnásobnou valorizací důchodů.
Kromě seniorů jsou inflací nejohroženější skupinou rodiny s dětmi nebo samoživitelé a samoživitelky. Proto vláda schválila příspěvek 5 000 korun na dítě, který dostanou rodiny s příjmem do jednoho milionu korun hrubého ročně, což zhruba odpovídá dvěma průměrným mzdám.
Kromě pomoci občanům připravila vláda opatření i pro firmy a podnikatele. Zrušili jsme silniční daň pro vozidla do 12 tun a snížili jsme sazby silniční daně pro vozidla nad 12 tun na minima daná evropskou směrnicí. Schválili jsme celoroční zrušení záloh k silniční dani pro vozidla nad 12 tun a podali jsme žádost o úplné zrušení daně na úrovni Evropské unie. Povolili jsme odložení platby DPH do konce října 2022 pro podnikatele v autodopravě. Zrušili jsme povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot, což by mělo vést ke zlevnění nafty o 1,5-2 Kč na litr. Snížili jsme spotřební daň z nafty a benzínu o 1,50 koruny na litr od 1. června do 30. září. Tady jenom podotýkám, že to snížení u nafty je na tu nejnižší úroveň, kterou Evropská unie dovoluje.
Spolu s Národní rozvojovou bankou jsme připravili rozšířený program Záruka. Pro velké firmy připravujeme opatření takzvané kompenzace nepřímých nákladů. Tyto kompenzace pomohou větším firmám s energeticky náročným provozem, které mají vysoké náklady na emisní povolenky. To je jenom pár opatření, která jsme udělali a která v těchto dnech dokončujeme.
Důležitá je samozřejmě i oblast úspory energií, protože jak víte, nejlevnější energie je ta, kterou nepotřebujete. Pro energeticky náročné firmy proto vyčleníme 800 milionů korun na projekty, které povedou k úsporám energií.
Další věcí, kterou chystáme, je opatření vycházející z dočasného rámce vydaného Evropskou komisí v návaznosti na ruskou agresi proti Ukrajině. V rámci něj plánujeme pomoc firmám z energeticky náročných odvětví za podmínky, že ten, kdo tu pomoc dostane, se zaváže, že stejnou částku investuje do snížení energetické náročnosti, případně do přechodu na jiný, nízkoemisní zdroj energie.
V souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině si vláda také uvědomuje problémy – bylo to tady taky zmíněno – dotýkající se firem, které exportují. Jsme si vědomi i sekundárních dopadů týkajících se narušení dodavatelských řetězců, to znamená zajištění surovin a dalších vstupů do výroby.
Okamžitým opatřením na pomoc firmám bylo ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu poskytnutí informační podpory českým exportérům. V rámci toho probíhá krizové poradenství a individuální konzultace pro společnosti, které exportují na Ukrajinu nebo do Ruska.
Za jednu z hlavních forem státní pomoci považujeme podporu diverzifikace exportu českých firem. Přistupujeme tak k posílení služeb exportérům v jiných, alternativních destinacích.
V reakci na přerušení dodavatelských řetězců a nedostatek vstupů do výroby byla v rámci agentury CzechTrade spuštěna služba „Import pro export“ pro vyhledávání nových dodavatelů surovin a dalších subdodávek potřebných pro výrobu.
Pro podporu exportérů v souvislosti s ukrajinskou krizí je připravován balíček dalších proexportních opatření, například možnosti posílení finančních nástrojů a využití Dočasného rámce Evropské komise pro veřejnou podporu.
Lze očekávat, že pomoc, která je v tuto chvíli Ukrajině poskytována, a bude tomu tak nadále, se promítne a přetransformuje rovněž do obchodních a investičních příležitostí pro české firmy v poválečné obnově. Nakonec o tom tady mluvil pan předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Přehled opatření pro firmy je k dispozici na stránce Deštník proti drahotě. Je to rozcestník, kde najdete všechna ta opatření, která jsme udělali, kdo má na to nárok a jakým způsobem o ně může požádat. Já jsem tady jenom namátkou zmínil některá z těch krátkodobých opatření, která se týkají firem, která se týkají podnikatelů a kterými během několika týdnů nebo měsíců reagujeme na ty problémy, které tu jsou a které my v žádném případě nepodceňujeme.
Jak říkal pan prezident Dlouhý, pracujeme společně na dalších opatřeních. Pracujeme na nich v součinnosti s podnikatelskými svazy, za velmi aktivní role Hospodářské komory. Připravili jsme pracovní skupiny a během měsíce června bychom měli dospět ke konkrétním výsledkům. Já za tuto spolupráci v této složité době jménem vlády Hospodářské komoře děkuji.
Závěrem bych chtěl poděkovat vám všem – Hospodářské komoře, panu prezidentovi Dlouhému za aktivní spolupráci i v rámci vyjednávání tripartity, byť Hospodářská komora není přímým členem, a také na přípravě legislativních i nelegislativních návrhů. Za spolupráci, která je dlouhodobá, která přináší výsledky, která se projevuje v úpravě zákonů, která se projevuje ve změnách na státní úrovni. A je to spolupráce, která zlepšuje podmínky pro podnikatelské prostředí a teď aktuálně je to spolupráce, která nám umožňuje zvládat současnou krizi nebo nám pomáhá při zaměstnávání ukrajinských uprchlíků.
Věřím, že budeme moci i nadále konstruktivně spolupracovat na zlepšování podmínek pro podnikání i v těchto složitých a zcela výjimečných dobách. Chci říct, že si vážíme všech podnikatelů a firem – nejenom těch velkých, ale také všech drobných živnostníků, malých a středních podniků, které jsou pro zdravý hospodářský rozvoj naší země nesmírně důležité a potřebné.
Dámy a pánové, přeji vám hodně úspěchů při vašich aktivitách a přeji vám úspěšné jednání.
