„Vyhazov z práce je zcela nepochopitelně jediný postih, který vyzvědače a vynašeče strategických informací čeká. Trestní zákoník sice počítá u vyzvědačství s minimální sazbou 2 roky vězení. Jenže důkazy, které zajistí tajná služba, nejde použít u soudu. Musela by je policie pořídit znovu. To ale není lehké, protože k předávání citlivých informací může docházet i v zahraničí, kde policie působit nesmí a také nemá vybavení jako tajné služby,“ připomněl úskalí současné úpravy Michálek.
Navrhuje proto, aby u konkrétních typů zločinů se sazbou nad 10 let bylo možné důkazy pořízené tajnými službami použít. „Bavíme se o terorismu, zločinech proti lidskosti, účasti v organizovaných korupčních skupinách, vyzvědačství a o dalších závažných trestných činech. Podle expertů může jít jen o špičku ledovce. Takových lidí zde můžou být vyšší desítky. Bohužel standardní policejní práce je na ně krátká. Recept je takové zacházení se špiony, které ty další odstraší a dobře si to rozmyslí,“ doplnil Michálek.
Na problém upozornil bezpečnostní audit už v roce 2016. Změnu zákona připravilo Ministerstvo vnitra v minulém volebním období, ale zákon byl přerušen na návrh komunistického poslance Ondráčka, který s ruskými okupanty kolaboroval. Michálek chce, aby se změna projednala spolu s příštím projednáním zákonů o tajných službách nebo trestních předpisů.
Aféra, o které se veřejnost dozvěděla v září tohoto roku, vyvrací dřívější postoje prezidenta Zemana a řady politiků, kteří bagatelizovali hrozbu nebezpečí v podobě ruských špionů a jejich spolupracovníků v ČR.