Vláda se na mimořádném jednání vymezila proti barbarské agresi Ruské federace a přijala konkrétní kroky pomoci Ukrajině. Česká republika spustí plán na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny, na tuto podporu počítá s celkovou částkou 1,5 miliardy Kč. Aktuálně se připravuje na možnost přijetí až pěti tisíc lidí prchajících před válkou. Částka bude využita na zajištění ubytovacích kapacit, stravy, hygienických prostředků, dopravu, kapesné a asistenci uprchlíkům. Pomoc je prozatím koncipována na čtyři měsíce.
„Kreml má na svědomí další zkázu a další zmařené lidské životy. Podle ukrajinských zpráv ruské síly zasáhly řadu civilních objektů, mezi oběťmi jsou i děti. Všichni vnímáme volání Ukrajiny o pomoc a za Českou republiku se snažíme poskytnout veškerou podporu, která je v našich silách. I vzhledem k naší historické zkušenosti dobře víme, jaký pocit bezmoci a zoufalství dnes mnoho obyčejných lidí na Ukrajině (ale i odpůrců Vladimira Putina v Rusku) zažívá,“ uvedl místopředseda vlády Ivan Bartoš.
Bartoš také dodal, že pomoc Ukrajině tímto nekončí: „O všem jednáme také s partnery v EU i dalšími zeměmi. Oceňujeme snahu o jednotný postup, který jako jediný dokáže ve finále ruskou agresi zastavit. Právě s ohledem na naši zkušenost ze sféry vlivu Sovětského svazu chceme jít nicméně v tvrdosti sankcí o krok dál. Podporujeme tak například odstřihnutí Ruska od bankovního systému SWIFT. Další možné kroky pak řešíme i na národní úrovni.“
Česká armáda může vyslat až 580 vojáků začleněných do sil velmi rychlé reakce Severoatlantické aliance kamkoli na alianční území. Jde o 400 vojáků z brigády rychlého nasazení a 180 chemických specialistů. Schválili jsme také, aby se po našem území mohly pohybovat po potřebnou dobu ozbrojené síly spojeneckých zemí z NATO. Umožníme jim například tankovat na letištích.
Vláda také jednala o opatřeních proti pokusům o hybridní útoky proti České republice a českým společnostem. V souvislosti se zvýšeným rizikem dezinformací a propagandy přijala opatření ke zvýšení bezpečnosti v kyberprostoru.
„Ukrajina čelí ozbrojené agresi. Celá Evropa je ale dlouho terčem agrese hybridní. Dezinformací a propagandy. Je nejvyšší čas pokusit se s tím něco udělat. Účelové lhaní není totéž, co snaha projevit názor. Je to agrese vůči diskusi a společnosti, která má přinést rozvrat a ztížit přístup k objektivním informacím. Proto jako vláda budeme jednat proti pokusům o hybridní kampaně proti České republice a české společnosti. Kolaboraci s agresorem musíme umět pojmenovat a zastavit. Nemůžeme se dál nechat jako občané tahat za nos těmi, kteří s námi nemají dobré úmysly. Připravili jsme proto vládní usnesení k hybridnímu působení proti zájmům České republiky, na základě kterého budeme dále konat,“ uvedl náměstek ministra vnitra Lukáš Kolářík.
Sadu schválených opatření doplní i Ministerstvo financí, které prověří firmy s ruskými majiteli ve vztahu k čerpání našich veřejných prostředků. Ministerstvo dopravy rovněž rozhodlo, že Česko uzavře kvůli konfliktu na Ukrajině svůj vzdušný prostor letadlům všech ruských aerolinek. Opatření bylo přijato v součinnosti s Polskem.
Naši odborníci zároveň analyzují možnosti dalších sankcí a kroků, které můžeme jako Česká republika učinit a pomoci tak Ukrajině. Probíhají také intenzivní jednání na úrovni Evropské unie, v Bruselu dnes mimořádně jednal ministr zahraničí ČR Jan Lipavský: „Hlavním tématem Rady ministrů zahraničí EU jsou sankce proti Rusku a podpora Ukrajiny. Česko podporuje co nejtvrdší mezinárodní sankce.“
