S přílivem ukrajinských dětí do škol a školek se objevuje řada legislativních i technických problémů, které by mohly negativně ovlivnit chod škol a tím i výuku českých dětí. Proto jsme s kolegy poslanci a MŠMT v posledních dnech usilovně pracovali na pozměňovacím návrhu k příslušnému vládnímu zákonu.
Jsem velice ráda, že jsem v rámci sněmovní pracovní skupiny mohla zprostředkovat okamžitou zpětnou vazbu mezi Sněmovnou, pražskými starosty, krajem i školami. Díky tomu se mi podařilo do zákona zapracovat opatření, která zamezí kolapsu škol při zápisu.
Zásadním problémem jsou samozřejmě chybějící kapacity, nejen v přeplněné Praze. Pokud by ředitelé uvolnili všechny volné školní kapacity, v září by se na mnoha místech muselo losovat. Proto jsme zapracovali úpravy, které umožní uvolnit zejména navýšené kapacity – a to pouze tam, kde to zázemí školského zařízení umožní.
Výuku ale zákon nyní umožňuje i v budovách, které nejsou pro školství zkolaudované. Na to navazuje i možnost alternativní výuky v adaptačních skupinách. Nejde sice o plnohodnotnou výuku, děti zde ale nejprve získají základní znalosti velmi potřebné k životu v novém prostředí naší země. A také tu v klidnější atmosféře opět zažijí pocit bezpečí. To bude v první fázi nesmírně důležité. Ve skupinách mohou učit i nepedagogové a samozřejmě ukrajinsky. Do českého vzdělávacího systému pak zákonem umožníme vstup i učitelkám a učitelům z Ukrajiny.
Každého zřizovatele teď čeká řada důležitých úkolů. Nejen vyhledat vhodné prostory, ale také připravit zápisový systém, nabídnout volnočasové aktivity, propojit ukrajinské děti s českými, hledat v této přelomové události příležitosti, které je navzájem obohatí.