Využívání technologií a umělé inteligence na pracovišti by podle dnešního usnesení nikdy nemělo být na úkor duševního zdraví a pohody pracovníků. Zároveň nasazení umělé inteligence na pracovišti nesmí vést k nadměrnému sledování ve jménu produktivity nebo dohledu nad pracovníky.
„Je to samozřejmě problém pro mentální zdraví zaměstnanců, jejich bezpečnost i právo na soukromí a důstojnost. Proto jsme v Evropském parlamentu prosadili, že nyní musí vzniknout evropská pravidla pro umělou inteligenci na pracovišti. Zajistíme odpovídající ochranu práv a kvalitních životních podmínek pracovníků, včetně ochrany jejich duševního zdraví. Základ bude ochrana před diskriminací, důraz na soukromí i lidskou důstojnost,“ říká pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.
„Parlament teď jasně říká, že umělá inteligence na pracovišti musí být transparentní a spravedlivá. A to je rozhodně krok dobrým směrem. Taková pravidla jsou zcela zásadní pro prevenci diskriminace na pracovišti, která nastává třeba při náboru zaměstnanců. Jsou zde příklady, kdy systémy umělé inteligence skenovaly profily uchazečů a při vyhodnocování upřednostňovaly do manažerských pozic muže nad ženami. A to jsou přesně situace, kterým se musíme vyhnout. Proto je nesmírně důležité, aby takové systémy byly transparentní. Zároveň jsem rád, že se zde zmiňuje, že zaměstanavel musí pro užití systémů umělé inteligence dostat souhlas na základě dialogu se zástupci zaměstnanců, například s odbory,” vysvětluje pirátský europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja.
Umělá inteligence a vyspělé algoritmy představují nové výzvy pro budoucnost práce. Jde o sledovací technologickou kontrolu a dohled prostřednictvím nástrojů pro předvídání, vzdálenou kontrolu práce a výkonu v reálném čase a monitorování odpracovaného času. Nyní přibližně 40 % oddělení lidských zdrojů v mezinárodních společnostech využívá aplikace umělé inteligence a 70 % z nich to považuje za vysokou prioritu pro svou organizaci.
