Vzdělávání je jedním z pilířů, na němž stojí naše schopnost obstát v budoucnosti. Česká republika se nachází v době, kdy svět kolem nás prochází rychlou digitální transformací, a je naší povinností připravit mladé generace i dospělé na výzvy 21. století. Nestačí předávat znalosti z učebnic – musíme budovat schopnost kriticky myslet, rozumět digitálním technologiím a pracovat s nimi tvůrčím způsobem.
Digitální gramotnost jako základní dovednost
Tak jako se před desítkami let učilo číst a psát, dnes je nezbytné považovat digitální gramotnost za základní dovednost pro život a práci. Bez ní se lidé v blízké budoucnosti v podstatě neobejdou. Využití umělé inteligence, práce s daty nebo schopnost posoudit pravdivost informací na internetu – to vše bude rozhodovat nejen o úspěchu na trhu práce, ale i o kvalitě našeho veřejného prostoru a demokracie.
IT a kritické myšlení jako motor konkurenceschopnosti
Ekonomika s vyšší přidanou hodnotou nemůže existovat bez technicky zručných absolventů a lidí, kteří dokážou inovativně řešit složité problémy. Český průmysl prochází velkou proměnou a právě vzdělávání v IT, programování, kyberbezpečnosti a dalších oborech je cestou, jak udržet konkurenceschopnost země. Stejně důležité je umět oddělit fakta od dezinformací a manipulací – proto musí jít ruku v ruce s digitálními dovednostmi také kritické myšlení.
Vzdělávání nesmí končit školou
V oblasti vzdělávání mám možnost se angažovat nejen politicky, ale i prakticky. Jako pedagog a systémový integrátor na největší české fakultě denně vidím, jak moderní výuka může studenty posouvat kupředu. Zároveň jsem se podílel na rozvoji Virtuální univerzity třetího věku e-Senior, jejíž program dnes funguje v celé republice – v síti více než 400 konzultačních středisek. Jen v Libereckém kraji, odkud pocházím, je jich 25 včetně krajské vědecké knihovny v Liberci, městské knihovny v České Lípě, v Jablonci nad Nisou, Semilech, Turnově, Železném Brodě a dalších. Výuka probíhá nejen na univerzitách, ale také v knihovnách a dalších místech, kde se senioři mohou zapojit do celoživotního vzdělávání. Tato zkušenost mi potvrzuje, že chuť vzdělávat se nezávisí na věku – důležité je, aby k tomu existovaly dostupné příležitosti.
Budoucnost závisí na investici do lidí
Pokud má naše země držet krok s nejvyspělejšími státy, musíme investovat do vzdělávání dlouhodobě a systematicky. To znamená nejen modernizovat výuku na základních a středních školách, ale také podporovat vysokoškolské a celoživotní vzdělávání. Jen tak se postaráme o to, že lidé všech generací budou schopni přizpůsobit se rychlým změnám na trhu práce i ve společnosti.
Závěrem: Modernizace vzdělávání není luxus, ale nutnost. Pokud chceme, aby Česká republika byla zemí inovací, otevřenosti a demokracie, musíme digitální dovednosti, IT kompetence a kritické myšlení postavit do středu našeho vzdělávacího systému – od školky až po univerzity třetího věku.
