„Asi se všichni shodneme na tom, že jestli člověk složí, nebo nesloží zkoušku, je moment, který může ovlivnit celý jeho život. Nemůžeme tedy přeci nechat technologii, která rozhoduje o naší budoucnosti, bez kontroly a jasných pravidel,“ vysvětluje europoslanec a kvestor Evropského parlamentu Marcel Kolaja.
Umělá inteligence totiž z principu chybuje a může studenty diskriminovat a například špatně vyhodnotit, že studenti při testu podvádějí.
„Jsou zde studenti, kteří zkrátka nemají luxus v podobě samostatného pokoje, ve kterém mohou zkoušku nebo daný test vykonávat. Jsou buď na koleji, anebo třeba doma s mladšími sourozenci. Během testu se ale vyhodnocuje nejen obraz, ale i zvuk. Hluk tak může narušit proces monitorování a chybně si jej vyložit jako pokus o podvádění. Proto musíme mít jistotu, že k diskriminaci nedochází,“ doplňuje Kolaja.
Akt o umělé inteligenci je vůbec první evropskou legislativou, která nastaví pro využívání umělé inteligence pravidla. Marcel Kolaja je zpravodajem stanoviska ve výboru pro kulturu a vzdělávání. Akt o umělé inteligenci teď budou probírat výbory Evropského parlamentu pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) a pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE). Hlasování na plenárním zasedání je odhadováno na listopad 2022.
