„Je dobře, že se Evropskému parlamentu podařilo přesvědčit české předsednictví, aby začalo řešit otázku přechodu z rozhodování jednomyslností k rozhodování kvalifikovanou většinou v zahraničně-bezpečnostní politice. Už v červnu jsme k tomu vyzvali v Evropském parlamentu a přejí si to také lidé,“ připomíná Kolaja a naráží na závěry roční evropské debaty s občany nazvané Konference o budoucnosti Evropy. „Zejména v dobách globální krize se ukazuje, že rozhodování národních vlád v Radě Evropské unie je zastaralé a reakce Evropy jsou kvůli tomu pomalé a neobratné,“ dodává.
Podle Kolaji se až příliš často nacházíme v situaci, kdy jediná země blokuje rozhodování celé Evropy. „Využití veta většinou reálně nereflektuje zahraničně-politické národní zájmy, ale zneužívá se pro politické vydírání za ústupky v jiné oblasti. V některých případech také k prosazování zájmů vnějších aktérů, a to především Ruska a Číny. Naposledy jsme to opakovaně viděli při schvalování sankcí proti režimu Vladimira Putina, kdy maďarský premiér Viktor Orbán držel v kleštích zbytek Evropy,“ upozorňuje Kolaja.
Na dnešním jednání Rady pro obecné záležitosti by měli ministři pro evropské záležitosti řešit možnost přejít na hlasování kvalifikovanou většinou s využitím překlenovacích ustanovení (tzv. passarelle clause). To by umožnilo v některých oblastech hlasování přejít i bez změn zakládajících smluv. Ministři by se měli také věnovat svolání konventu, po kterém volá Evropský parlament na základě výsledků Konference o budoucnosti Evropy, který by úpravu smluv projednal. „Je to ohromná příležitost pro české předsednictví zasloužit se o opravdu historický posun směrem k větší efektivitě Evropské unie. Zejména v kontextu války na Ukrajině je posílení naší akceschopnosti důležitější, než kdy dříve,“ dodává Kolaja.
