„Chceme spravedlivější tresty. To znamená na jedné straně adekvátní tresty za korupci, násilí a sexuální delikty, ale na druhé straně třeba opravu chyby, že se více trestů za bagatelní kriminalitu, většinou podmínek, sečte a člověk poprvé nastupuje do vězení třeba na 6 let. Ti lidé pak často nechápou, proč jdou sedět tak dlouho, je to obrovsky drahé pro stát a pravděpodobnost jejich nápravy je malá. Potřebujeme se dostat na úroveň vyspělých států Evropské unie. Tresty by měly být efektivní a vést k co nejrychlejšímu návratu odsouzených osob do řádného života. Chceme proto v první fázi změnu sčítání trestů, kdy za bagatelní kriminalitu naskakují mnohaleté tresty vězení, které nám přeplňují věznice. A také zkrátit příliš dlouhé minimální délky trestů pro bagatelní kriminalitu v recidivě, kde potřebujeme efektivnější nástroje, než jsou hromadící se podmíněné tresty a pak dlouhé vězení,“ uvádí předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, který na návrhu pracoval a oslovil s ním koaliční partnery.
Další podstatnou částí navrhovaných úprav je zajištění toho, aby stát peníze od rodičů, kteří nechtějí platit výživné kvůli pošramoceným vztahům se svým bývalým protějškem, dokázal vymoci, místo aby neplatiče posílal za mříže. „Je důležité si říct, že uvěznění neplatičů nevede k lepšímu splácení. Vězení by bylo na místě jen tehdy, pokud stát nedokáže výživné od neplatiče vymoci. Často je peněžitý trest vhodnější – pachatel trestného činu neplacení výživného by nadále pracoval na svobodě a nezatěžoval celý systém,“ komentuje dále návrh Michálek.
„Dalším z aktuálních bodů je převodní mechanismus peněžitého trestu na trest odnětí svobody, tedy případ, kdy pachatel činu peněžitý trest nezaplatí a je mu změněn na trest odnětí svobody. V současné legislativě je to nastaveno tak, že chodí za nezaplacení jedné denní sazby trestu na dva dny do vězení. Pachatel, který prostě peníze nemá, jde do vězení na strašně dlouho. To je naprosto nepřiměřené a měli bychom dospět k zahraniční praxi, kdy jedna denní sazba rovná se jednomu dni ve vězení, nebo dokonce úplně obráceně, kdy dvě denní sazby znamenají jeden den,“ doplňuje Michálek. Denní sazba je u peněžitého trestu částka, podle které se počítá případná přeměna trestu na dni vězení.
Poslední bodem v návrhu je snížení represe u vybraných trestných činů. Piráti navrhují úpravy ve smyslu narovnání systému, aby u některých trestných činů spodní hranice trestní sazby odpovídala jejich závažnosti ve vztahu k těm ostatním.
„Příkladem chybně nastavených dolních sazeb je kauza s ayahuascou, kdy za šamanské rituály s vysokým výnosem může padnout trest v sazbě 10 až 18 let. Soud nemůže jít pod dolní hranici, ačkoliv dané jednání je nepochybně méně závažné než například loupeže či znásilnění, kde je dolní hranice sazby výrazně nižší. Proto u některých činů navrhujeme snížení dolní hranice. Za vážnou kriminalitu by však v takovém případě hrozil stejný trest, naopak u méně vážných deliktů by mohl soud zvážit trest kratší. Přehnaná trestní represe po ruském vzoru, která místo nápravy zločinců přináší náklady celé společnosti, se neosvědčila a je čas náš přístup upravit směrem ke standardu vyspělých zemí. Cílem všech našich návrhů jsou spravedlivější tresty, které sníží nadbytečný počet vězněných osob během několika následujících let a tím mimo jiné umožní soustředit peníze daňových poplatníků na programy skutečně snižující recidivu,“ uzavírá Jakub Michálek.
