Obec Horoměřice se před podpisem smlouvy na navýšení kapacity základní školy ocitla v nepříjemné situaci. Vítězným dodavatelem byla společnost GEOSAN GROUP v konsorciu se společností Auböck, přičemž někteří představitelé GEOSANu byli v té době obviněni v souvislosti s kauzou Motol. Obec proto nechala zpracovat právní stanovisko, které mělo odpovědět na zásadní otázku: může Horoměřice smlouvu nepodepsat? Odpověď byla v zásadě jednoznačná – nikoliv.
Veřejná zakázka na „Navýšení kapacity základní školy v Horoměřicích“ už v době vypracování právního stanoviska dospěla do fáze před podpisem smlouvy. Vítězným dodavatelem bylo konsorcium GEOSAN GROUP a.s. a Auböck, s.r.o. Nabídka tohoto sdružení byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější a dodavatel zároveň splnil podmínky účasti v zadávacím řízení.
Situaci zkomplikovala kauza Motol. Dva členové tehdejšího představenstva GEOSAN GROUP figurovali mezi obviněnými v trestním řízení. Právě proto si obec nechala zpracovat právní rozbor advokátní kanceláří Schmitz & Partner, aby měla jistotu, že jejím postupem nedojde k porušení zákona. Obec ostatně sama uvedla, že vzhledem k mediálně známé kauze chtěla vědět, zda má předloženou smlouvu podepsat.
Samotné obvinění nebylo důvodem k vyloučení
Zásadní je, že český zákon o zadávání veřejných zakázek nespojuje nezpůsobilost dodavatele s pouhým obviněním. Relevantní je pravomocné odsouzení za zákonem stanovené trestné činy. Právní stanovisko proto konstatuje, že samotné obvinění GEOSANu nebo jeho představitelů nebylo podle tehdy platné právní úpravy důvodem pro vyloučení vítězného dodavatele.
Právníci dokonce upozornili, že kdyby se obec pokusila vítězný subjekt v této fázi vyloučit pouze kvůli obvinění, neměla by pro takový postup oporu v zákoně. Takový krok by podle stanoviska mohl být úspěšně napaden.
Jinými slovy: obec nemůže svévolně nahradit zákonná pravidla veřejné zakázky vlastním politickým rozhodnutím. A to ani tehdy, když má pochybnosti nebo obavy vyvolané trestním řízením vedeným v jiné věci.
Zrušit soutěž také nešlo
Další možností by teoreticky mohlo být celé zadávací řízení zrušit. Ani pro tento postup ale podle právního stanoviska nebyl zákonný důvod.
Samotné obvinění dodavatele nebo členů jeho statutárního orgánu zákon mezi důvody pro zrušení zadávacího řízení neuvádí. Právní rozbor zároveň uvádí, že v daném případě nešlo situaci vyřešit ani odkazem na zásadní změnu okolností nebo na jiné mimořádné důvody.
Pokud by Horoměřice přesto zadávací řízení zrušily, existovalo vysoké riziko, že by takový postup vítězný dodavatel napadl u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
A vznikl by ještě jeden problém. Ani nové výběrové řízení by totiž samo o sobě nezaručilo, že by se GEOSAN nemohl přihlásit znovu. Obec by tak podle právního stanoviska přišla především o čas a náklady vynaložené na dosavadní soutěž, aniž by tím problém skutečně vyřešila.
Zákon naopak ukládal smlouvu uzavřít
Nejdůležitější část právního stanoviska se týká samotného podpisu smlouvy.
Po skončení zákonné lhůty, během níž bylo možné napadnout rozhodnutí o výběru dodavatele, stanovuje § 124 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek povinnost zadavatele a vybraného dodavatele smlouvu bez zbytečného odkladu uzavřít.
V případě Horoměřic navíc proti rozhodnutí o výběru dodavatele nebyly podány námitky. Podle právního stanoviska proto obě strany měly zákonnou povinnost smlouvu uzavřít.
Advokát, který stanovisko zpracoval, proto doslova označuje uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem za „v podstatě jedinou možnost, jak při ukončení zadávacího řízení neporušit zákon“.
To je podstatný detail, který v debatě o dostavbě školy často zaniká.
Horoměřice si tedy nevybíraly mezi tím, zda „chtějí“ nebo „nechtějí“ podepsat smlouvu s GEOSANem. V okamžiku, kdy bylo zadávací řízení dokončeno, dodavatel splnil zákonné podmínky, jeho nabídka byla vybrána jako ekonomicky nejvýhodnější a uplynula lhůta pro podání námitek, byl prostor obce pro svévolné odmítnutí smlouvy velmi omezený.
Důležitá byla také společná odpovědnost GEOSANu a Auböcku
Situaci navíc nelze popisovat tak, že by za stavbu školy odpovídal pouze GEOSAN.
Vítězným dodavatelem bylo konsorcium GEOSAN GROUP a.s. a Auböck, s.r.o. Obě společnosti měly podle zadávacích podmínek společnou a nerozdílnou odpovědnost za realizaci veřejné zakázky. Prakticky to znamená, že pokud by jeden ze společníků nebyl schopen v realizaci pokračovat, odpovědnost za dokončení díla přechází na druhého.
Právní stanovisko přitom uvádí, že Auböck disponoval dostatečnou kapacitou pro případ, že by GEOSAN z jakéhokoli důvodu nemohl v realizaci pokračovat.
Obvinění není odsouzení
Celý případ je také potřeba vnímat v kontextu presumpce neviny.
V době rozhodování nebyli představitelé GEOSANu pravomocně odsouzeni. Samotné obvinění proto nemohlo být automaticky považováno za důkaz viny ani za zákonný důvod k vyřazení firmy z veřejné zakázky. Právní stanovisko na tento princip výslovně upozorňuje.
Navíc je třeba rozlišovat mezi společností a konkrétními fyzickými osobami. Veřejnou zakázku v Horoměřicích získalo konsorcium dvou firem, které za její realizaci odpovídaly společně a nerozdílně.
Horoměřice tedy udělaly to, co jim doporučili právníci
Z pohledu obce tak nešlo o rozhodnutí typu „budeme spolupracovat s firmou, jejíž představitelé jsou obviněni“.
Šlo o dokončení veřejné soutěže, v níž byl vybrán dodavatel splňující zákonné podmínky, a o respektování povinnosti, kterou obci ukládal zákon o zadávání veřejných zakázek.
Horoměřice navíc před podpisem smlouvy neignorovaly rizika. Naopak si nechaly zpracovat samostatné právní stanovisko, které se přesně otázkou dalšího postupu zabývalo. Jeho závěr byl jednoznačný: v dané fázi zadávacího řízení bylo uzavření smlouvy zákonným a zároveň prakticky jediným způsobem, jak zakázku řádně dokončit bez porušení zákona.
To je důležité i pro dnešní politickou debatu. Kritizovat lze samozřejmě rozhodnutí, která předcházela vyhlášení soutěže, její podmínky nebo samotnou volbu dodavatele. Je ale zavádějící vytvářet dojem, že po dokončení zákonného výběrového řízení měla obec jednoduchou možnost říct „smlouvu nepodepíšeme“.
Podle právního stanoviska, které si sama obec nechala vypracovat, by totiž takový postup mohl znamenat porušení zákona.
Horoměřice tedy smlouvu neuzavíraly proto, že by chtěly ignorovat kauzu Motol. Uzavřely ji proto, že po dokončení zadávacího řízení a při tehdejším právním stavu jim zákon jinou bezpečnou cestu prakticky nedával.
