Inflace v České republice dosáhla v lednu téměř 10 %. I když se jedná z velké části o dovezenou inflaci kvůli zvýšeným cenám energetických surovin, ČNB se snaží inflaci mírnit. Česká národní banka v posledních měsících výrazně zvyšuje úrokové sazby, což samozřejmě vede k tomu, že se zvyšují i úrokové sazby úvěrů včetně hypotečních. Zvýšené úrokové sazby jsou pozitivní pro spoření na spořících účtech, ale naopak půjčky se stávají dražší. Problém nyní mohou mít i zodpovědní lidé, kterým končí fixace hypotečního úvěru. Tito lidé mohou nově platit výrazně vyšší měsíční splátky kvůli nové sazbě.
Výrazný rozdíl v úrokových mírách v České republice a sousedních zemích může zvýšit zájem o cizoměnové hypoteční úvěry. Především Evropská centrální banka stále drží úrokovou míru výrazně níže. 4. února 2022 zvýšila ČNB dvoutýdenní repo sazbu na 4,5 %, přičemž lombardní sazbu dokonce na 5,5 %. ECB má v současné době hlavní sazbu 0 % a zápůjční sazbu 0,25 %. Hypotéční úvěry v eurech jsou tak nyní výrazně levnější než v korunách.
Hypoteční index v České republice průměrující hypoteční nabídky českých bank velmi rychle roste a dosahuje již 3,43 %. Slovenské banky zatím ještě stále nabízejí hypoteční úvěry se sazbou i pod 1 %. Pro občany, kteří mají či mohou mít příjem v eurech, se může zdát pořízení hypotečního úvěru v eurech velmi lákavé. Pokud by si chtěl Čech vydělávající v korunách půjčku v eurech, i to je možné. Banky ovšem musí tyto klienty poučit ohledně rizika kurzových ztrát v případě výraznějšího posílení měny půjčky. Osobně neočekávám výraznější propad hodnoty koruny vůči euru – spíše naopak – ale samozřejmě riziko existuje vždy. Pokud dojde k negativnímu vývoji směnného kurzu, nemusí být jeho příjmy dostatečné ke splácení hypotečního úvěru.
Např. v Maďarsku se tyto hypotéky poměrně zásadním způsobem podílely na závažné krizi maďarského bankovního sektoru. Vzhledem k tomu, že maďarská centrální banka držela po poměrně dlouhou dobu vysoké úrokové sazby, půjčovaly si maďarské domácnosti úvěry v cizích, příznivěji úročených měnách (zejména ve švýcarských francích), aniž si zcela uvědomovaly kurzové riziko s tím spojené. Když došlo k prudkému propadu kurzu forintu vůči švýcarskému franku, tak stejně prudce vzrostl počet maďarských domácností, které spadly do neschopnosti splácet hypotéky denominované ve švýcarských francích. Tuto vyhrocenou situaci se maďarská vláda pokusila vyřešit mimo jiné moratoriem na výkon hypotekárního zástavního práva a legislativní úpravou umožňující dlužníkům předčasné splacení cizoměnových hypoték za administrativních směnných kurzů, podstatně příznivějších pro dlužníky než reálné směnné kurzy na devizovém trhu. Ztráty pak nesly v Maďarsku působící banky. Aby se zabránilo vzniku podobných extrémů, přichází Směrnice s regulací cizoměnových hypoték.
Protože Česko stále nemá euro, přibudou pravděpodobně také transakční náklady za směnu. V současné době již existují služby jako Revolut, které umožňují směnu měn za kurz velmi blízký tržnímu reálnému kurzu, proto tento náklad může být minimální až žádný.
Závěrem tak lze říci, že výrazný rozdíl úrokových sazeb mezi ČNB a ECB a současně předpoklad růstu hodnoty koruny vůči euru zvyšuje pravděpodobnost většího počtu úvěrů v eurech. Pokud nezačnou ve větší míře eurové hypotéky nabízet české banky, mohou čeští občané zažádat o úvěr například u slovenských bank, kde není ani jazyková bariéra.
