Náhradní (odborně „surogátní“) mateřství je mimořádně citlivé téma. Špičková medicína sice umožňuje, aby místo matky, které to nedovoluje zdravotní stav, dítě donosila a porodila jiná žena, zároveň se však vynořuje řada otázek a celá škála přístupů: Jedná se o ušlechtilou altruistickou pomoc jedné ženy druhé, nebo hrozí riziko, že se dítě a tělo náhradní matky stane zbožím? Také postoje jednotlivých zemí Evropské unie (EU) se výrazně liší od zákazu ve Francii, Itálii, Španělsku a Slovinsku, k právní úpravě v Belgii, Dánsku, Řecku, Irsku nebo Portugalsku. V České republice dosud právní úprava neexistuje, stejné je to např. v Rakousku, Německu nebo Finsku.
Čtveřice poslanců z klubu KDU-ČSL se rozhodla citlivé téma náhradního mateřství otevřít a uspořádat sérii kulatých stolů. Jmenovitě Nina Nováková ze Stálé komise pro rodinu a rovné příležitosti, Pavla Golasowská z Výboru pro sociální politiku, Romana Bělohlávková z Výboru pro zdravotnictví a Aleš Dufek z Ústavně-právního výboru. První kulatý stůl pod názvem Náhradní mateřství v širších souvislostech se uskutečnil dnes, 2. září 2022.
Zazněly postřehy právníků prof. JUDr. Salače, Ph.D. a JUDr. Kříže, Ph.D., gynekoložky MUDr. Jirsové, Ph.D. a neonatoložky MUDr. Lukšové. Endokrinoložka MUDr. Límanová, CSc. a psycholog PhDr. Šturma přiblížili průběh těhotenství z hlediska dopadu hormonálních změn i proměn emocí a vytváření vztahu mezi matkou a plodem. V závěru první části zazněl příspěvek doc. PhDr. Ing. Konečné, Ph.D. V následující debatě šlo především o stanovení problematických bodů a otázek pro další jednání.
„Aby měl případný nový zákon naději, že rodinám pomůže, a naopak nezkomplikuje život všem zúčastněným, je nutné otevřít debatu se širokou škálou odborníků z akademického světa i z praxe. Velmi rychle se podařilo navázat spolupráci s 1. lékařskou fakultou UK, s Právnickou fakultou UK a s Fakultou zdravotně sociální v Českých Budějovicích. Cílem setkání bylo zachytit velkou škálu aspektů, které nesmějí tvůrci právní normy ignorovat,“ uvedla Nina Nováková.
Hlavní důvod, proč je důležité téma otevřít, uvedla i další ze čtveřice poslanců KDU-ČSL: „Chci, aby byly podmínky náhradního mateřství zakotveny v zákoně a aby se zamezilo zacházení s člověkem jako s věcí, se kterou se dá obchodovat,“ řekla Pavla Golasowská.
„Už 30 let pracuji jako dětská lékařka a setkávám se s dětmi v různých životních situacích. Vnímám velmi zřetelně, jak jsou děti zvláště v období dospívání vnímavé a zranitelné. Hledají svoje kořeny a chtějí znát odpovědi na otázky, které jsou např. jejich adoptivním rodičům či svobodným matkám nepříjemné. Domnívám se, že děti mají právo na informace a mají právo znát pravdivé odpovědi na svoje otázky. Chci myslet na práva dětí a to je hlavní důvod mojí participace na tomto kulatém stolu,“ uvedla Romana Bělohlávková.
„Problematika náhradního mateřství je z právního hlediska zapeklitá. Narušuje totiž základy našeho právního systému, majícího počátek ve starověkém Římě. Jak chcete například právně definovat biologickou, náhradní či právní matku? V současné době už může mít jedno narozené dítě až tři matky,“ dodal Aleš Dufek.
Výstupy z kulatého stolu budou použity pro další jednání ve výborech, s příslušnými ministerstvy a již zmíněnou případnou legislativní přípravu.
